Ladislav I. Neapolský
Ladislav I. Neapolský | |
---|---|
Neapolský král | |
Doba vlády | 24. února 1386 — 6. srpna 1414 |
Korunovace | 29. května 1390 |
Narození | 15. února 1377 Neapol |
Úmrtí | 6. srpna 1414 Neapol |
Pohřben | Kostel San Giovanni a Carbonara v Neapoli |
Předchůdce | Karel III. |
Nástupce | Johana II. |
Manželky | Konstancie z Clermontu Marie z Lusignanu Marie z Enghienu |
Rod | Anjou-Durazzo |
Otec | Karel III. Neapolský |
Matka | Markéta z Durazza |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ladislav I. Neapolský (italsky: Ladislao, maďarsky: László; červenec 1376 – 6. srpna 1414) byl od roku 1386 neapolským králem, chorvatsko-uherským vzdorokrálem, titulárním králem Jeruzaléma a od roku 1406 také knížetem Taranta.
Počátek vlády
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako jediný syn krále Karla III. Neapolského, který krátce působil jako uherský král a při bojích o uherskou korunu byl roku 1386 pravděpodobně zavražděn. Za tehdy devítiletého Ladislava převzala vládu jeho matka Markéta z Durazza. V letech 1390–1399 museli bojovat se vzdáleným příbuzným Ludvíkem II. z Anjou, který si činil nároky na neapolský trůn z titulu historických dědičných vazeb.
Upevňování moci
[editovat | editovat zdroj]Ladislav se v průběhu let vypracoval v obratného politika a válečníka. Dokázal využít tehdejšího bezvládí v rozdrobené Itálii pro rozšíření a upevnění své moci. Po vzoru svého otce se pokoušel ovládnout území současného Maďarska a Chorvatska, v roce 1403 se v Zadaru prohlásil za krále uherského a chorvatského. Tímto ale proti sobě popudil tehdejšího římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského, který si vzal za manželku Marii Uherskou a tím také nárokoval uherskou korunu. Proti mocnému Zikmundovi se Ladislav nemohl úspěšně prosadit. Své právní nároky na území Dalmácie prodal v roce 1409 Benátkám za částku sto tisíc dukátů.
Boj o papeže
[editovat | editovat zdroj]Ladislav též výrazně zasahoval do evropských rozbrojů v katolické církvi v období papežskéko schizmatu. Povedlo se mu ovládnout sídlo východního papeže Řím. Papeže Inocenta VII. v letech 1404–1406 de facto ovládal, podporoval i jeho nástupce Řehoře XII. V roce 1410 odmítl uznat volbu kardinála Baldassara Cossy za papeže Jana XXIII. a trval na původním Řehoři XII. Proto Jan XXIII. proti němu vyhlásil v roce 1412 křížovou výpravu, ale neuspěl.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Zemřel náhle v srpnu 1414 uprostřed bojů v jižní Evropě. Ladislav byl třikrát ženatý, ale vzhledem k tomu, že neměl žádného legitimního potomka, převzala neapolskou korunu jeho sestra Johana II. Neapolská.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislaus (Neapel) na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav I. Neapolský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Karel III. Neapolský |
Neapolský král Ladislav I. 1386–1414 |
Nástupce: Johana II. Neapolská |